Inspirace z Německa a možnosti českého práva
Když se podnik ocitne ve finanční krizi, dostávají se do střetu zájmy vlastníka (většinou zároveň manažera) a věřitelů – typicky bank. Vlastník má tendenci oddalovat řešení a přenášet náklady krize na věřitele, zatímco věřitelé potřebují rychlé, předvídatelné a důvěryhodné vedení procesu. Český insolvenční zákon tento konflikt zcela neřeší a zákon o preventivní restrukturalizaci přináší jen částečné odpovědi. Zajímavou inspiraci nabízí německý institut doppelnützige Treuhand – oboustranná svěřenská správa.
Jak funguje německý model doppelnützige Treuhand
Jde o jednoduchou, ale velmi účinnou konstrukci: vlastník převede své podíly v podniku na nezávislého svěřenského správce. Ten je drží a vykonává akcionářská práva ve prospěch obou stran současně – původního vlastníka (aby měl šanci podnik po úspěšné sanaci získat zpět) a věřitelů (aby měli jistotu, že ozdravný plán bude poctivě naplněn). Správce dohlíží na implementaci plánu, komunikuje s managementem, resp. krizovým manažerem (CRO), a je tak současně mediátorem i dozorčím orgánem.
Scénář je předem definován: pokud podnik dosáhne stanovených milníků a věřitelé jsou uspokojeni, podíly se vrací zpět vlastníkovi. Pokud sanace selže, správce zahajuje prodej podílů (ať už formou fire sale nebo řádného M&A procesu) a věřitelé se uspokojí z výtěžku.
Co celý model přináší
Síla struktury spočívá v tom, že dokáže najednou vyřešit několik problémů, které běžně sanaci komplikují:
- Důvěra: překonání nedůvěry věřitelů ke stávajícímu vedení a vlastníkům.
- Neformální vliv s pevnou oporou v právu: správce jedná bez veřejného insolvenčního řízení, ale s reálnou kontrolou.
- Dodatečné zajištění: pro věřitele představuje vstup svěřenského správce nový prvek důvěry, že neutrpí neodůvodněné ztráty.
- Důvěrnost: proces probíhá mimo insolvenční rejstřík.
- Motivace pro vlastníka: při úspěchu sanace dostává firmu zpět.
Případ Willy Bogner GmbH
Dobrým praktickým příkladem je německý výrobce lyžařského oblečení Willy Bogner GmbH. V roce 2019 firma vykázala ztrátu 6,7 mil. EUR při obratu 167 mil. EUR. V roce 2020 přešlo 89 % podílů na SPV poradenské skupiny SGP Schneider Geiwitz, byl jmenován nový top-management a spuštěn performance program s podporou EY. O dva roky později už firma vykazovala zisk 6,8 mil. EUR a vlastní kapitál narostl z 1,6 na 16,7 mil. EUR. V roce 2025 vstoupil do firmy strategický investor Katjes International.
Lze totéž zrealizovat v Česku?
Ano – a to hned dvěma způsoby. První cestou je svěřenský fond podle nového občanského zákoníku, který je z funkčního hlediska českou obdobou anglosaského trustu. Podíly vložené do fondu nejsou ve vlastnictví správce ani vlastníka ani věřitelů – což je právě ta klíčová vlastnost, která v Německu z Treuhandu dělá účinný nástroj.
Druhou cestou je preventivní restrukturalizace, která zná v § 25 obdobnou konstrukci jako součást restrukturalizačního plánu – včetně možnosti akcionáře ponechat si podmíněně podíly i při nesouhlasu skupiny nezajištěných věřitelů. Praktický háček je ale v tom, že tam se správa zřizuje až k datu účinnosti plánu, zatímco právě operativní nasazení už ve fázi jednání s věřiteli a při stand-still dohodě tvoří podstatnou část přínosu německého modelu.
Další alternativou může být využití nadačního fondu, nadace nebo prosté účelově založené společnosti s ručením omezeným. Konkrétní strukturu je vždy potřeba přizpůsobit podmínkám cílové společnosti a poměrům v ní.
Na co si dát pozor
V praxi je potřeba ošetřit zejména tyto body:
- Daně: převod podílů do svěřenského fondu funguje jako vklad do obchodní korporace a dani nepodléhá. Dividendy a výnos z prodeje jsou v rámci fondu osvobozené obdobně jako u společníků právnických osob. Při návratu podílů právnické osobě může vzniknout daňová otázka – řešením může být rozvazovací podmínka.
- Insolvenční rizika: úpadek správce, akcionáře ani cílové firmy nemusí fond ukončit. Je nicméně potřeba důsledně ověřit riziko neúčinnosti převodu pro případ úpadku akcionáře – jedním z řešení může být ocenění podílů znaleckým posudkem.
- Skutečný majitel: obmyšlenými fondu mohou být věřitelé, a ti se dle zákona považují za skutečné majitele fondu, i když jejich totožnost nebude zveřejněna. V konkrétním případě je nutné důsledně posoudit případné dopady této regulace, popřípadě stanovit ve statutu pouze obecně okruh osob, z nichž budou konkrétní obmyšlení určeni pouze v případě potřeby.
- Náklady: odměna správce (fix + success fee) a právní zastoupení jsou hrazeny společností, v jejíž prospěch je fond zřízen. Náklady prodeje jsou kryty z výnosu.
Jedním z relevantních aspektů bude v budoucnosti též předpřipravený prodej podniku v souladu s novou evropskou směrnicí o harmonizaci některých aspektů insolvenčního práva, ale o tom někdy jindy v jiném příspěvku.
Shrnutí
Oboustranná svěřenská správa je v Německu osvědčený nástroj, který dokáže zachránit hodnotu podniku tam, kde by formální insolvence znamenala její destrukci. České právo poskytuje nástroje pro využití tohoto kreativního nástroje, avšak důležité je správné načasování a pečlivě připravený sanační koncept, který celé struktuře dá smysl. Pro věřitele, kteří hledají efektivní alternativu ke zdlouhavému insolvenčnímu řízení, a pro vlastníky, kteří chtějí svůj podnik zachránit se ctí, se otevírá cesta, která se v ČR teprve začíná vyšlapávat.
